Jdi na obsah Jdi na menu
 


Říjen 2010

3. 10. 2010

Sára vlastně neslyšela tátu říkat výslovně ne, ale svou řečí dával jasně najevo, co by nechtěl.

Sára se rozhodla sestavit si seznam všech ne, ktará slyšela, z tašky vytáhla notýsek a napsala:
NECHOĎ POZDĚ.
NECHCEME UVÉST HOSTY DO NEPOŘÁDKU.
NEPOUŠTĚJ SEM TEN PRŮVAN.
NECHOĎ POZDĚ DO ŠKOLY.
AŤ NESPADNEŠ.
TOHLE NEBUDE SNADNÉ.

Ve škole pak připsala do zápisníku:
ZÁKAZ MLUVENÍ V HODINÁCH.
ZÁKAZ ŽVÝKÁNÍ ŽVÝKAČEK PŘI VYUČOVÁNÍ.
ZÁKAZ NOŠENÍ VENKOVNÍ OBUVI VE TŘÍDĚ.

Sára byla v šoku. Šalamoun měl pravdu. Většina z nás proud pohody odmítá. Při dalším setkání se Šalamounem mu řekla:
"Teda, Šalamoune, máš úplnou pravdu. Skoro všichni říkají ne místo ano. Dokonce i já. Vím, co mám dělat, ale nedokážu to."
"Víš, Sáro, není to zas tak těžké, jakmile si uvědomíš, co hledat a co je tvým cílem. Přečti mi něco ze svého seznamu a já ti ukážu, co mám na mysli."
"NECHOĎ POZDĚ."
"Přijď včas."
"NECHCEME UVÉST HOSTY DO NEPOŘÁDKU."
Chceme, aby u nás doma bylo našim hostům příjemně."
"NEPOUŠTĚJ SEM TEN PRŮVAN."
"Ať tu máme hezky teplo."
"AŤ NEPŘIJDEŠ POZDĚ DO ŠKOLY."
"Opravdu je lepší chodit včas."
"TOHLE NEBUDE SNADNÉ."
"Já na to přijdu."

Rád bych, abys pochopila, jak vycházet vstříc chtěnému, namísto vzdorování tomu, co si nepřeješ.
Tvá slova samozřejmě naznačují, kam směřuješ, ale ještě důležitějším ukazatelem tvého přijímání nebo odporu je to, jak se cítíš.
Když vzdoruješ tomu, abys říkala ne, stále vzdoruješ. Jde o to, mluvit víca víc o tom, co chceš. Čím víc se ti to bude dařit, tím víc se bude všechno zlepšovat. Uvidíš."

(E. a J. Hicks, Sára - O věčném přátelství dvou blízkých duší )

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA